Letiště Praha
-------------------------
Tak moje cesta začala 1.11 2013 ve 4 hodiny odpoledne kdy jsem vyrazil na letiště v Praze, je to můj den D kdy se mi konečně začíná plnit muj sen s cestou k protinožcům. A tak právě sedim na letišti a možná až teď si začínám trochu uvědomovat co se to vlastně děje a že jsem se před chvilkou rozloučil s rodinou kterou uvidim za minimálně 8 měsíců. Sedím odbaven na gatu B9 a koukám na kus křídla Airbusu A330 společnosti Korean Air kdy vidím přicházet posádku letadla a začíná na mě dýchat ta správná atmosféra.
Let
-------------------------
V podstatě neni moc co představovat Airbus A330 je jeden z nejznámějších dálkových modelů a také v tuto chvíly jediný dálkový model, který vlastní i České Aerolinky. Korean Air je bezpochyb společnost se skvělím servisem a moderně vybavenými letadly, takže v této kombinaci samozřejmě nemůže vzniknout nic jiného než skvělá cesta na druhý konec světa :) jako samozřejmost je na každém sedadle připraven základní balíček na cestu kde je pár bačkor, polštář, deka, mokré ubrousky, kartáček se zubní pastou a pul litrovka neperlivé vody... Dále pokračoval nepřetržitý servis, po pulhodině různé oříšky nápoje apod. dále večeře k nabídce tři různá jídla (kuřecí hovězí a korejská specialita) samozřejmě jsem vyzkoušel specialitu a určitě jsem neudělal špatně... viz foto... let začal na rwy 24 pražského letiště kde jsme se stočili směr na varšavu, dále pak moskva, Ulaanbaatar a Incheon. Při cestě na východ byla tma přibližně okolo 5 hodin, takže při startu se začalo rozednívat okolo pulnoci českého času, což byla docela podpásovka, naštěstí se zatáhli všechny clony na oknech, zhaslo se a vesele se mohlo spát. Přibližně hodinu a pul před přistáním se zase rozsvítilo a začala se podávat snídaně, tentokrát na výběr ze dvou druhů, korejská a česká snídaně. Přílet do trochu podobného počasí jako u nás, 10stupňů a polodéšť :)
Letiště v Soulu
-------------------------
no musim říct, že jsem se hned trochu ztratil, resp. jsem naprosto nevěděl kam mam jít na transfer, bylo mi řečeno, že mam jít do zóny C transferu, což bylo asi 5 minut ze zony F kde jsme vylezli, (každá zona patří nejspíš jiným aerolinkám) bohužel ale trasa vedla přes místo se zákazem vstupu, ale jelikož jsem nenašel jinou cestu, risknul jsem projít zkrz. Koukal jsem nenápadně do telefonu, abych to mohl kdyžtak trochu zakecat kdyby něco. Podařilo se a já jsem se nějak dostal do útrob letiště a následně do prestige class launch, který jsem si zarezervoval kuli skoro 7hodinovému čekání na linku do Sydney. Nějak si nedovedu představit, že bych se měl promenádovat někde po letišti takovou dobu. Korean má dva salonky a to First Class a Prestige Class dále jsou tu samozřejmě ještě salonky od jiných dopravců... v prestige class mam k dispozici neomezený raut a skvělý výhled na neustále se pohybující letadla před sebou ale třeba taky sprchu, která se rozhodně hodí. Je to rozhodně příjemnější způsob čekání ale ten čas to prostě stejně nezkrátí. Nehledě na to už tady je posun času o 8 hodin dopředu, takže to tomu rozhodně taky nepomůže a pokud se člověk neprospí v letadle, neni to nic moc. No a jelikož nemam vůbec prošlé letiště, tak mam aspoň zábavu na poslední hodinu před odletem, pokud tedy po cestě někde neusnu za chůze, protože únava mě extrémně dotahuje...
Let do Sydney
-------------------------
Jelikož má Sydney oproti Soulu posun nějaké 2 hodiny let probíhá skoro celý přes noc, takže se dá trochu prospat i když je to vcelku umění se na tý sedačce zkroutit tak, aby člověk usnul. Boeing 777 je větší než Airbus A330 (Praha - Seoul), takže má nejen větší kapacitu sedadel ale taky víc místa kolem sebe, pokud nejste 2 metrový, dají se docela dobře natáhnout nohy a udělat si trošku pohodlí. Mě se to stejně moc nedařilo, takže jsem spal možná dvě hodiny. :D Přilétali jsme ze severu a přistávali z jihu, takže jsme udělali okruh nad celou Sydney, takže bylo na co koukat, jelikož jsem byl u okna v pravo, unikla mi možnost vidět operu a city z letadla.
Zbytek
-------------------------
na letišti už to jde rychle na přepážce odevzdáte deklarační papír a podle něho vás pošlou ke karanténí zoně, pokud něco nepovoleného dovážite, musíte to vybalit a oni to zkontrolujou, pokud zaškrtáte, že nic nemáte, jdete ke kontrole psem, tzn asi pět lidí se postaví zasebe, všechno položí na zem, příjde psovod a postupně s ním jde od tašky k tašce a čuchá jestli tam nic neni, pokud něco najde, sedne si k ní. Měl jsem nějaký základní léky, cigarety nad povolený množství (což je 50 cigaret) a bezproblému. Myslim, že pokud netáhnete výběr z z českýho uzenářství, nebude problem. Viděl jsem nějaký araby, který vybalovali kufry na karanténě a ty asi vyměnili oblečení za jídlo, protože nic jinýho nevezli :D Z Prahy jsem neměl zajištěnej odvoz do rodiny, akorád jsem se díval jakým způsobem se dá na Manly dostat, kdy se tedy nabízela možnost MHD, taxi nebo Manly Shuttle(mikrobus) měl jsem dvě těžký tašky a snad ještě težší příruční, takže po únavě jsem MHD okamžitě zavrhnul, tak jsem se šel zeptat na info kde tedy ty Shuttly jezdí, poslali mě na meet point u Mekáče, kde jsem chytil takovýho staršího dědu, kterej mě vzal až před barák za $40 i když na internetu psali za $55 a že se musí čekat než se mikrobus naplní, vezl nakonec jen mě a nějakou starší dámu co se vrátila po okružní cestě z jížní ameriky, při cestě mi stihnul říct, že byl v Praze a Karlovejch Varech a že tam prožil nejhezčí vánoce na sněhu :) Když jsem vystoupil před barákem, barák vypadal zabedněně a jakoby v něm nikdo nebyl, to jsem se docela lekl. naštěstí asi po pěti minutách se objevil pan domácí, který mě uvedl dovnitř, mají na zahradě postavený menší baráček kde mají tři pokoje, kde bydlíme a samozřejmě jeden ze spolubydlících je taky čech :D i když jsem na první pohled myslel co jsem to chytil za člověka, po chvíly jsem zjistit že jsem ho akorád probudil, a že nejpíš vůbec nevěděl co se děje :) nevim proč, ale vstává se tady až odpoledne, což při mém příjezdu v 9 bylo zničující. Zbytek rodiny jsem poznal až odpoledne (až vstali :)) a zjistil jsem, že jsou uplně vpohodě všichni. Mají tři kluky, to jsou takový puberťáci ale dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat